Riziko nesprávného výběru zaměstnance
Ilustrativní příklad nevhodně vybraného obchodníka:
Předpokládejme omylem přijatého obchodního zástupce (prodejce reklamy), u něhož mzdové náklady činí měsíčně 23.200 Kč (bez provize), provozní a režijní náklady (užívání auta, telefony, pc, rozpočtené náklady na administrativu a další služby atd.) 55.000 Kč. Náklady na výrobu reklamy a její umístění (pronájem místa či média) představují 95.000 Kč. Předpokládá se obrat 340.000 Kč měsíčně, ze kterých jsou 2% provize.
Přijatý obchodní zástupce však dosahuje průměrný obrat jen 170.000 Kč měsíčně, ovšem při poněkud nižších nákladech na výrobu a umístění reklamy, které činí 32.500 Kč měsíčně. Takový obchodní zástupce přináší marži 29.300 Kč oproti očekávaným 160.000 Kč.
Rozdíl mezi realitou a očekáváním je 130.700 Kč měsíčně. Ještě počítejme dále. Nakonec se s ním rozloučíte po 6 měsících a je tu 784.200 Kč.
Jestliže je u nepřipravovaného výběru s ryze subjektivním rozhodnutím jednotlivce pravděpodobnost zdárného výběru 66,6% (2 ze 3) a s použitím vícero metod 92% (10 z 11), potom se vyplatí do správně vybraného člověka investovat (33% ze 784.200 tj. 258.786 Kč včetně nákladů na inzerci a čas interních lidí, kteří se na výběru podílejí).
Z tabulky vyplývá, že omylem přijatý pracovník sice nezpůsobil účetní ztrátu (dosáhnul marže 29.300 Kč), ale rozdíl mezi ním a jeho předchůdcem činí 130.700 Kč měsíčně, což za dobu půl roku už činí závratných 784.200 Kč.
(Hroník, F.: Jak se nespálit podruhé. Motiv Press. Brno 2007)
Mgr. Pavel Mašek, kouč, lektor, assessor